úterý 3. září 2013

Polonina Svidovec - přechod Rachov - Usť Čorna

Hlavním bodem letošní Ukrajiny byl přechod poloniny Svidovec, tj. horský masiv táhnoucí se v Zakarpatské části Ukrajiny mezi městy Rachov a Usť Čorná. Pro neznalé: polonina je typ kopců s pasteveckými vlastnostmi - hodně ovcí, krav, občas koně bez podkov a samé louky, vidíte půl dne dopředu, kudma půjdete po hřebenech. Les obvykle začíná několik set metrů pod vámi.

Polonina Svidovec

Po příjezdu do Rachova, kam jsme se dostali soukromou autobusovou linkou, jsme se najedli posledního pořádného jídla a vyrazili do kopců. Hodně českých turistů často zajíždí až do Kvasů, tím však přijdou o třetinu úžasného Svidovce. Náš výchozí bod byl zde:

48,06188, 24,20857


Zvětšit mapu
Výchozí bod je zaznačen zelenou šipkou.

Jelikož jsme vyšli z města, když už začínala padat tma, museli jsme co nejrychleji najít místo na spaní. Jsme stanaři, takže máme relativně hodně volný výběr, problém však nastal, když jsme si uvědomili, že i po hodinovém pochodu do kopce směrem od města jsou kolem nás domy a pole. Po dalším pochodu jsme však konečně narazili na okraj civilizace a ocitli se s rozbalenými stany někomu na louce. Poté, co někdo otrávil místního psa se rozhostilo nádherné ticho a ti, co spali pod širákem, si užili krásné pohledy na hvězdy.
Probuzení proběhlo naprosto v pořádku. Nikdo nás neokradl, nikdo nás nepořezal, prostě Ukrajina, tak, jak ji znám. Jediný, kdo nás vítal, byly dvě ovečky.

Ranní pochtívači.

Plán byl jasný - zdolat vrchol Bliznica. Asi 2 hodiny nám trvalo, než jsme se dostali nad úroveň lesů a pak to začalo. Samé louky, přeplněné borůvčím a brusinkami.

Polonina Svidovec.

Cca 12 km (6 hodin) od Rachova narážíme na turistickou chatu Perelisok (1240 m.n.m.) a dáváme si pivo chlazené ve studni. Pastevec nám nabízí také mléko. Přístřešek má větrnou elektrárnu (1 větrník) a generátor, takže má elektřinu pro čerpadlo, které vám načerpá vodu na umytí a pití.
Odtud je to na Bliznici ještě dalších 12 km (4,5 hodin). Časově je pak trasa méně náročná neboť prochází hlavně přes hřebeny. Komu se nechce chodit na vrcholky kopců, může je téměř vždy obejít boční cestou.

Cestou potkáváme několik aut a motorek, což je pro nás nevídané neslýchané.

Občas nás mine vůz, občas hory kolem rozezní motorka. Několikrát si myslíme, že ten kopec přece nemůže vyjet, pak však vyvalíme oči a nevěříme. 
Všude po cestě vidíme dostatek míst na spaní. Problémem je tak pouze voda, které je zde opravdu málo. Od Rachova jsme nalezli jeden pramen cestou nahoru u válcového příbytku - viz. fotka:

U tohoto divného přístřešku naleznete vodu.

Další pramen průzračné nelihoviny naleznete až na chatě Perelisok a potom až za Bliznicí. Pramen za Bliznicí je pramen ze studny do koryta pro zvěř, stačí sejít směrem k lanovce (tedy po naší trase na Usť Čornou) a dát se doleva. Už z Bliznice tím směrem uvidíte 2 cesty - jednu spodní a jednu horní, tak na té horní zhruba uprostřed je pramen. Vody si naberte dost, další pramen jsme objevili zase až po dlouhé době v sedle, kde jsme spali - projdete kolem jezera Dogjaska, dostanete se za další kopeček a jste v malém sedýlku. Na jedné straně je další jezírko a na druhé straně uvidíte typickou díru do svahu, kde si naberete vodu.

Krajina kolem jezera Dogjaska.

Pod Bliznicí (1872 m.n.m.) se děsíme hrozivého kopce. Ten pak šplháme snad 20 minut. Je to prostě vertikální stěna, která působí nanejvýš depresivně, neboť nevidíte na konec a pokaždé, kdy se vám odhalí další část, vidíte, že zase ještě není konec a tak je to pořád doblba. Nahoře ale za odměnu ládujeme sladkosti a zapíjíme to panákem. Musíme sejít do mikrosedýlka a vylézt Bliznici 2 - 1881 m.n.m., ale to už je spíše taková formalita. 
Dole pod kopcem vidíme skicentrum, scházíme k němu a pokračujeme doleva. Dalším vrcholem by měla být až Tempa.

Divoké koně.


Hora Tempa je na mapě zde. Výstup na Tempu (1634 m.n.m.) se s Bliznicí nedá srovnat, jedná se o maličký kopeček:-) Polonina Svidovec pak jde stále po rovince a až po dlouhé době narážíme na klesání u vrcholu Stohy. Odtud zase scházíme do lesa a zcela zmoklí dorážíme asi po hodině do Usť Čorné, kde si hned v první hospodě dáváme božský režim.

Kdybych měl srovnat poloninu Boržava a Svidovec, tak Svidovec byl takový prázdnější a přehlednější, kdežto Boržava byla spíše členitější a zaplněná vším možným.

Mapy poloniny Svidovec.

Celou trasu jsem zaznamenával telefonem až tam, kam mi vydržela baterka. Záznamy jsou ve formátu KMZ a GPX:

Návštěvníci zakarpatí

Poznal jsem několik typů lidí, kteří jezdí na Zakarpatskou Ukrajinu:

  • ti, co milují prázdné hory, hory bez lidí a odpadků (o tom druhém by se dalo polemizovat),
  • ti, co milují staré vesničky, kde ještě nemá skoro nikdo Internet (i tohle přestává platit),
  • ti, co milují pravou vodku a mají na ni málo peněz (toto zde bude platit snad pořád),
  • ti, co milují odkaz SSSR v prezervované podobě (mentalita se těžko mění),
  • ti, co rádi testují své terénní vozy v terénu, který je pro takové v ČR a SR zapovězen,
  • ti, co si nepřečetli, kam jedou.
Letos k tomuto seznamu doplňuji ty, co utratí pořádné prachy za šílenou výbavu a pak jim nezbudou peníze na dovolenou:-)

1 komentář:

  1. Служба фінансування Le_Meridian вийшла за рамки їхніх вимог, щоб допомогти мені отримати кредит, який я використовував, щоб розширити свій аптечний бізнес. Вони були дружніми, професійними та абсолютними дорогоцінними каменями, з якими можна працювати. Email..lfdsloans@lemeridianfds.com Або lfdsloans@outlook.com.WhatsApp ... + 19893943740.

    OdpovědětVymazat