sobota 9. listopadu 2013

Sergii: Khutor Tikhiy

Při surfování jsem narazil na post na blogu English Russia věnující se místu s názvem Khutor Tikhiy v lokalitě Sergii nalézajícímu se v jihovýchodní části Ukrajinských Karpat. Uvnitř článku naleznete fotky tohoto zajímavého místečka, o kterém se v Česku moc neví. Dá se zde mimo jiné lyžovat.

pondělí 28. října 2013

Lvov

V tomto článku se dočtete o velmi zajímavém městě plném historie a rozbitých cest. První město, na které pravděpodobně cestou na Ukrajinu přes Polsko narazíte, je majestátní Lvov. Město bylo postaveno ve 13. století a nyní leží 70km východně od hranic s Polskem.

Lviv - stary rynok (staré náměstí)

pondělí 16. září 2013

Mapy Mukačeva a okolí

Naskenované mapy Mukačeva a okolí z roku 1925.

Mapy Rachova a okolí

V tomto článku naleznete mapy Rachova a okolí z roku 1925.

Mapy Svaljavy a okolí


Staré naskenované mapy Svaljavy a okolí z roku 1925.

Mapy okolí Užhorodu

Staré naskenované mapy okolí Užhorodu z roku 1925.

Mapy Chustu a okolí

V tomto článku naleznete mapy Chustu a jeho okolí. Jedná se o skeny starých map, které nejspíše v dnešní době GPS pro cestování nepoužijete, přeci jen jsou však raritkou a zajímavostí.

Mapa Národního parku Siněvir

Mapa Siněviru a přechodu do Usť Čorné plus mapa trasy na Koločavu. Staré stylové mapy, které se dost blbě hledají.


Mapa poloniny Boržava

Stará stylová mapa poloniny Boržava v měřítku 1:200000 zabírající oblast mezi Sválavou, Volovcem a Mižgirií. Boržava je perfektní začátek poznávání Zakarpatské Ukrajiny.


Mapy Svidovec - Čorna Hora

Velmi kvalitní mapy Svidovec - Čorna Hora. Věřím, že tento upload pomůže mapy najít snáze, než doposud.

Mapy Lvovské oblasti

Níže naleznete mapy Lvovské oblasti, které jsem dlouho hledal já a proto je zde zveřejňuji pro všechny.

Mapy Černivetská oblast


V tomto postu naleznete mapy Chernivtse a okolí. Kliknutím na mapu si ji zobrazíte v plné velikosti a můžete si ji uložit. Mapy jsou tak, jak jsem je našel, vím, jak se blbě hledaly, proto jsou zde po kupě.

čtvrtek 12. září 2013

Zvonky stáda ovcí

Takto to vypadá, když kolem vás na polonině projde stádo ovcí:

úterý 3. září 2013

Polonina Svidovec - přechod Rachov - Usť Čorna

Hlavním bodem letošní Ukrajiny byl přechod poloniny Svidovec, tj. horský masiv táhnoucí se v Zakarpatské části Ukrajiny mezi městy Rachov a Usť Čorná. Pro neznalé: polonina je typ kopců s pasteveckými vlastnostmi - hodně ovcí, krav, občas koně bez podkov a samé louky, vidíte půl dne dopředu, kudma půjdete po hřebenech. Les obvykle začíná několik set metrů pod vámi.

Polonina Svidovec

Po příjezdu do Rachova, kam jsme se dostali soukromou autobusovou linkou, jsme se najedli posledního pořádného jídla a vyrazili do kopců. Hodně českých turistů často zajíždí až do Kvasů, tím však přijdou o třetinu úžasného Svidovce. Náš výchozí bod byl zde:

48,06188, 24,20857


Zvětšit mapu
Výchozí bod je zaznačen zelenou šipkou.

Jelikož jsme vyšli z města, když už začínala padat tma, museli jsme co nejrychleji najít místo na spaní. Jsme stanaři, takže máme relativně hodně volný výběr, problém však nastal, když jsme si uvědomili, že i po hodinovém pochodu do kopce směrem od města jsou kolem nás domy a pole. Po dalším pochodu jsme však konečně narazili na okraj civilizace a ocitli se s rozbalenými stany někomu na louce. Poté, co někdo otrávil místního psa se rozhostilo nádherné ticho a ti, co spali pod širákem, si užili krásné pohledy na hvězdy.
Probuzení proběhlo naprosto v pořádku. Nikdo nás neokradl, nikdo nás nepořezal, prostě Ukrajina, tak, jak ji znám. Jediný, kdo nás vítal, byly dvě ovečky.

Ranní pochtívači.

Plán byl jasný - zdolat vrchol Bliznica. Asi 2 hodiny nám trvalo, než jsme se dostali nad úroveň lesů a pak to začalo. Samé louky, přeplněné borůvčím a brusinkami.

Polonina Svidovec.

Cca 12 km (6 hodin) od Rachova narážíme na turistickou chatu Perelisok (1240 m.n.m.) a dáváme si pivo chlazené ve studni. Pastevec nám nabízí také mléko. Přístřešek má větrnou elektrárnu (1 větrník) a generátor, takže má elektřinu pro čerpadlo, které vám načerpá vodu na umytí a pití.
Odtud je to na Bliznici ještě dalších 12 km (4,5 hodin). Časově je pak trasa méně náročná neboť prochází hlavně přes hřebeny. Komu se nechce chodit na vrcholky kopců, může je téměř vždy obejít boční cestou.

Cestou potkáváme několik aut a motorek, což je pro nás nevídané neslýchané.

Občas nás mine vůz, občas hory kolem rozezní motorka. Několikrát si myslíme, že ten kopec přece nemůže vyjet, pak však vyvalíme oči a nevěříme. 
Všude po cestě vidíme dostatek míst na spaní. Problémem je tak pouze voda, které je zde opravdu málo. Od Rachova jsme nalezli jeden pramen cestou nahoru u válcového příbytku - viz. fotka:

U tohoto divného přístřešku naleznete vodu.

Další pramen průzračné nelihoviny naleznete až na chatě Perelisok a potom až za Bliznicí. Pramen za Bliznicí je pramen ze studny do koryta pro zvěř, stačí sejít směrem k lanovce (tedy po naší trase na Usť Čornou) a dát se doleva. Už z Bliznice tím směrem uvidíte 2 cesty - jednu spodní a jednu horní, tak na té horní zhruba uprostřed je pramen. Vody si naberte dost, další pramen jsme objevili zase až po dlouhé době v sedle, kde jsme spali - projdete kolem jezera Dogjaska, dostanete se za další kopeček a jste v malém sedýlku. Na jedné straně je další jezírko a na druhé straně uvidíte typickou díru do svahu, kde si naberete vodu.

Krajina kolem jezera Dogjaska.

Pod Bliznicí (1872 m.n.m.) se děsíme hrozivého kopce. Ten pak šplháme snad 20 minut. Je to prostě vertikální stěna, která působí nanejvýš depresivně, neboť nevidíte na konec a pokaždé, kdy se vám odhalí další část, vidíte, že zase ještě není konec a tak je to pořád doblba. Nahoře ale za odměnu ládujeme sladkosti a zapíjíme to panákem. Musíme sejít do mikrosedýlka a vylézt Bliznici 2 - 1881 m.n.m., ale to už je spíše taková formalita. 
Dole pod kopcem vidíme skicentrum, scházíme k němu a pokračujeme doleva. Dalším vrcholem by měla být až Tempa.

Divoké koně.


Hora Tempa je na mapě zde. Výstup na Tempu (1634 m.n.m.) se s Bliznicí nedá srovnat, jedná se o maličký kopeček:-) Polonina Svidovec pak jde stále po rovince a až po dlouhé době narážíme na klesání u vrcholu Stohy. Odtud zase scházíme do lesa a zcela zmoklí dorážíme asi po hodině do Usť Čorné, kde si hned v první hospodě dáváme božský režim.

Kdybych měl srovnat poloninu Boržava a Svidovec, tak Svidovec byl takový prázdnější a přehlednější, kdežto Boržava byla spíše členitější a zaplněná vším možným.

Mapy poloniny Svidovec.

Celou trasu jsem zaznamenával telefonem až tam, kam mi vydržela baterka. Záznamy jsou ve formátu KMZ a GPX:

Návštěvníci zakarpatí

Poznal jsem několik typů lidí, kteří jezdí na Zakarpatskou Ukrajinu:

  • ti, co milují prázdné hory, hory bez lidí a odpadků (o tom druhém by se dalo polemizovat),
  • ti, co milují staré vesničky, kde ještě nemá skoro nikdo Internet (i tohle přestává platit),
  • ti, co milují pravou vodku a mají na ni málo peněz (toto zde bude platit snad pořád),
  • ti, co milují odkaz SSSR v prezervované podobě (mentalita se těžko mění),
  • ti, co rádi testují své terénní vozy v terénu, který je pro takové v ČR a SR zapovězen,
  • ti, co si nepřečetli, kam jedou.
Letos k tomuto seznamu doplňuji ty, co utratí pořádné prachy za šílenou výbavu a pak jim nezbudou peníze na dovolenou:-)

Rachiv

Plánujete cestu na Ukrajinu z důvodu přechodu poloniny Svidovec nebo chcete vyrazit na Hoverlu jinou cestou než z Jasinje? Pak se vydáte nejspíše do Rachova.



Rachov je městečko položené mezi horama. Ve městě žije kolem 15 000 lidí, což se může při pohledu na relativně malou vesnice v údolí zdát nereálné. K Rachovu však patří všechny domy v přilehlých svazích a také několik vesnic za a před Rachovem. Zdroje Rachov uvádí jako centrum největšího "rajonu" (okresu) v Zakarpatské části Ukrajiny. Po celé délce města jím protéká řeka Tisa, která se umí solidně rozvodnit, jak už se Rachované několikrát přesvědčili.

Salaše nad Rachovem.

Pakliže míříte na hory, je Rachov poslední městečko, kde si koupíte vše, co potřebujete. Pak můžete vyrazit buď do Usť Čorné přes Svidovec nebo severněji po cestě do Kvasů, odkud vyrazíte na celodenní tůru na Hoverlu. Naleznete zde obchody, poštu, muzeum ekologie a tunu restaurací a hospod.

Zajímavostí, kterou Češi o Rachovu málokdy vědí, je fakt, že byl jednou z posledních stanic nejdelší železniční trati v první republice: Praha - Jasinja.Cesta z Prahy do Jasinje trvala cca 18 hodin. 

Hnijící železniční mosty

V současnosti je trať podobně jako cesty v žalostném stavu, nicméně je udržována alespoň pro zachování provozuschopnosti.

Ubytování

V oblasti naleznete spoustu možností ubytování v domácnosti. Čím výše vylezete na kopec nad město, tím levnější bude. Ve městě také můžete využít jeden z mnoha hotelů. Také vězte, že zde jsou poslední toalety evropského typu, hlouběji do zakarpatska už ne.
Máte-li rádi jistotu, můžete to zkusit s ubytováním zde.

Doprava do Rachova

Nehledě na to, jak důležitou cestou Rachovská spojka je, má povrch v žalostném stavu a vůbec tomu nepřidává řka Tisa, která často na jaře nebo na podzim strhne kus cesty, o který se následující půlrok nikdo nezajímá. Vznikne tak tzv. úzké hrdlo, kolem kterého se tvoří kolony a obecně špatná nálada.
Pro většinu Čechů znaméná výlet do Rachova projet Solotvinem a z jihu se od rumunské hranice vypravit cestou H09. Pokud jedete automobilem, počítejte s tím, že na cestě je celnička mezi rajóny - těsně pod Rachovem, kde může dojít k drobnému zdržení a naprosto zbytečným dotazům celníků v čepičce s černobílým kolíčkem a velkým egem. Jestli naopak jedete autobusem, toto pravděpodobně řešit nebudete.
Cesta z Uzzhorodu do Rachiva trvá soukromou linkou (která jede kolem 40 - 50 km/h po celou dobu) okolo 4 hodin, spíše více. Po cestě projedete přes jeden z :-) geografických středů Evropy.
Další z center Evropy

Snažíte-li se dosáhnout Rachov cestou z opačné strany, tedy ze severu, pravděpodobně jedete z Chernivtsi. Pak je nutno počítat s extrémní dobou jízdy, neboť cesta je (2012) např. mezi Voroktha a Tatariv bez asfaltu a nehledě na to, jak se tváří na mapě, maximální rychlost, kterou si tento úsek profrčíte, je 20 km/h. Neustále přejíždíte po pofidérních mostech z jedné strany řeky na druhou, ptáte se místních, jestli jedete správně a narážíte na lživé ukazatele (vzdálenost někdy narůstá, někdy ubývá...).

pondělí 13. května 2013

LPG a Ukrajina

Ptalo se mě několik zvědavců, jak je to s LPG na Ukrajině.
Jelikož každoročně ujedu tisíce km a jelikož jsem student, nezbývá mi, než jezdit na LPG, abych to utáhl. Proto vám mohu poskytnout věrohodné informace o LPG.
Přijde mi zvláštní, jak hodně lidí tento způsob pohonu vozidla odsuzuje, aniž by jej vyzkoušeli. Ano, má to svá negativa, ale v konečném důsledku jezdíte tak levně, že na dovolené za stejný peníz ujedete o 30% - 50% delší trasu. Dále se setkávám s názory, že LPG v zahraničí není rozšířené a auto je s LPG pohonem nepoužitelné. Takže:
  1. Auto na LPG umí jet na benzín a etanol (v jisté kombinaci, že ano, páni mechanici), takže nejste odkázáni pouze na LPG,
  2. Stanice LPG jsou v zahraničí (Ukrajina, Rumunsko) rozšířenější, než u nás.
A jsme tam, kde jsme byli. Má to však také svá negativa: autem prostě jedete úplně všude, na kopec, k řece, 50 metrů do obchodu, prostě to svádí a je to zábavné.

A teď tedy k Ukrajině a LPG: 
Jaký je rozdíl mezi LPG čerpačkou v ČR a na Ukrajině (příp. v Rumunsku)? Takový, že na Ukrajině je LPG téměř u každé benzínky a kde není, řeknou vám, že je na další benzínce. Ale to není vše. V ČR je hodně prodejců u benzínových pump nezávislých na pumpě samotné, takže čerpání plynu a benzínu obnáší dvě samostatné platby. Na Ukrajině je obvykle (nezažil jsem při mých 2012 cestách napříč celou Ukrajinou 6500 km výjimku) LPG čerpačka součástí benzínky, takže platíte nejen pouze jednou, ale také můžete zaplatit kartou. Platbu kartou ale doporučuji ověřit předem, neboť právě v Zakarpácji:-) se nám stalo, že jsme pak celkem dlouho hledali bankomat (ano, bankomat je i v Koločavě).

Cena LPG na Ukrajině:
V ČR je zvykem nastavit na benzínové stanici u LPG poloviční cenu benzínu. Na Ukrajině tak tomu není - ceny benzínu jsou podstatně nižší, než u nás, nicméně plyn je téměř stejně drahý jako u nás (napříč Ukrajinou).

Ještě bych se chtěl zmínit o GAS vs. něco druhého, taky nějaký plyn. Hodně plynových stanic nabízí nejen LPG, ale ještě nějaký druhý plyn (asi CNG, toto jsem nezkoumal). Toto však řešit nemusíte, neboť správný plyn (LPG) zná většina čerpačů jako "LPG" a navíc, a to hlavně - máte jinou koncovku hadice a přípojky.

Obecně bych doporučil začít sledovat ceny LPG cca 100 km před dojezdem nádrže, ceny jsou na Ukrajině v různých místech opravdu velmi odlišné, třeba i o 2 Kč v přepočtu, takže se může stát, že když jste dostatečně pozorní, narazíte na "ostrůvek" levnějších pump. Takové ostrůvky jsme našli v Charkově, na severo-východním Krymu, a pak v oblasti Chernivets.